A zase ta okurka

Hlavní stránka » Akce » A zase ta okurka

Kilometry plastů použité v procesu balení okurek by se mohly zdát zbytečné a jsou předmětem dobře míněných antibalicích kampaní (pokud jablko nebo brambora může být bez fólie, proč ne okurky?).

Celá jedna třetina všech potravin na světě se buď znehodnotí, nebo vyhodí v průběhu svého zpracování. K plýtvání dochází na všech článcích potravinového řetězce, tedy u zemědělců, zpracovatelů, subdodavatelů, obchodníků a v neposlední řadě i přímo u spotřebitelů. S vyhozeným jídlem se navíc plýtvá energie, půda, voda a lidská práce, které za produkcí potravin stojí. Z globálního pohledu se jedná zhruba o stejný objem, jaký by dostačoval k pokrytí celosvětových potravinových potřeb hladovějících. V koši zcela zbytečně často končí i jídlo čerstvé a nezkažené, a proto roste také počet iniciativ a hnutí, které se na to snaží upozornit a nabízet aspoň dílčí řešení.

Save Food je iniciativa zaměřená na snížení ztrát potravin a redukci odpadu. Tato iniciativa vznikla z podnětu FAO (Food and Agriculture Organisation of the United Nations). Připojila se k ní řada institucí, korporací i soukromých firem. Francouzský parlament dokonce začátkem letošního února schválil zákon proti potravinovým ztrátám. Kvalifikované odhady říkají, že například ztráty v potravinách z cereálií dosahují až 30 %, což představuje například 763 miliard balení těstovin. U mléčných výrobků se ztráty šplhají k 20 %. Kořenová zelenina a ovoce jsou na tom ještě podstatně hůře, ztráty v těchto komoditách dosahují až 45 %, v severní Africe i přes 50 %.

Proč balit?
Obaly, ať už jsou vyrobeny z papíru, plastu nebo skla, tvoří vždy jen zlomek celkové ceny distribuovaného produktu. U běžného rychloobrátkového zboží lze uvažovat o jednotkách procent z celkové ceny zboží. V současnosti jsou obaly zvláště v Evropě i kvůli mediálnímu tlaku často vnímány negativně, ale existuje i další možný úhel pohledu na ně. Narodili jsme se do civilizačního prostředí, ve kterém je dostatek zboží, zejména dostatek potravin. Nebylo ale tomu tak vždy. Dostatek potravin nebyl v Evropě samozřejmostí pro všechny vrstvy obyvatel ještě v období mezi světovými válkami. Ruku v ruce se zvyšující se produktivitou zemědělské výroby rostly požadavky na uchování a distribuci produktů. Nutnou podmínkou bylo (a je) zejména zpracované, finální potraviny (mezi které patří i nápoje) vhodně zabalit, aby co nejdéle vydržely ve stavu způsobilém ke konzumaci. Kvalifikované odhady říkají, že do oblasti potravin směřuje kolem 70 % balicí techniky. Severoitalské údolí mezi městy Bologna a Milán je obilnicí Itálie a také se nazývá „Packaging Valley“, neboť produkce potravin zákonitě generuje obaly. V této oblasti tak sídlí více než 300 obalových firem. Proč tedy lidé balí? Aby přežili. Někde zimu, jinde období dešťů. Rozhodně nebalí kvůli životnímu prostředí.

Pozor na zelené proroky
Je rozumné podívat se realitě do očí: základním požadavkem je vždy co nejlepší obal za co nejnižší cenu. Je pravdou, že hmotnost plastových kelímků, potravinářských plechovek, PET lahví, ale i lahví skleněných v poslední dekádě značně poklesla. Nikoli však a priori proto, že se tím dosáhne menší zátěže pro životní prostředí, jak nám s úspěchem namlouvají zelení, ale jednoduše proto, že je to lacinější. Holt výsledek působení oné zatracované ruky trhu, jejímž vedlejším produktem je i ochrana životního prostředí, regulacím navzdory.

Okurka hadovka
Při důkladné analýze životního cyklu produktu zjistíme zajímavou korelaci mezi vhodným obalovým řešením a životností potravin. Správnou cestou tedy není snižování množství produkce obalových materiálů, ale spíše přesnější specifikace, následně vhodná volba a typ. Použít co nejmenší množství obalových prostředků, ale za předpokladu, že je splněna jejich primární funkce – ochrana produktu. Dobrým kompromisem je obal, který slouží k prodloužení životnosti potravin a předchází již zmiňovaným ztrátám.
Můžeme to jednoduše ukázat na konkrétním případu. Mnoho diskuzí se vede ohledně ochranné smršťovací fólie na okurce hadovce, mnohdy vnímané jako zbytečnost. Je to ale opravdu tak bezúčelný obal?

Více se snažíme používat méně materiálu
O obalech panují obecně velké předsudky. Téměř každý chce dělat pro životní prostředí to nejlepší, ale někdy ta zdánlivě nejlepší volba tak úplně nej není. Samozřejmě existuje mnoho krajních případů – většinou se jedná o dárková balení –, které mají obaly předimenzované, nebo známé kauzy nadměrných obalů. Boj na policích retailů je neúprosný a každý chce být vidět. Přesto pro to neexistuje žádná omluva. Hlavní je, aby obal plnil své základní funkce: nesl informace a chránil. Ale konstruktér, případně vývojář by měl mít vždy na paměti i ekologickou stránku věci a měl by upřednostnit menší množství a vhodnější materiály.

A zase ta okurka
Kilometry plastů použité v procesu balení okurek by se mohly zdát zbytečné a jsou předmětem dobře míněných antibalicích kampaní (pokud jablko nebo brambora může být bez fólie, proč ne okurky?).
Výzkumy ale prokázaly, že těchto 1,5 gramu obalu udržuje svěžest okurky po 14 dnů oproti standardním třem dnům. Delší životnost znamená méně časté dodávky se všemi jejich náklady na energii, a především méně odpadu. Celosvětově je zelenina a ovoce v plýtvání na prvním místě. Skoro polovina veškeré této produkce v Evropě se vyhodí nebo je znehodnocena. Příklad okurky je podstatný, protože ukazuje, jak spotřebitelé obaly vnímají. A ruku na srdce, vy si dokážete představit Jimi Hendrixe s tonikem a se zvadlou okurkou? Některé materiály, například sklo, procházejí kauzami týkajícími se životního prostředí snáze, přestože proces jejich výroby jednoznačně ekologický není. A pak tu jsou plasty, které se za celou dobu své existence ještě nikdy neoctly na správné straně barikády.

Pro úplnost ještě igelitka
Existuje pár obalů, které jsou synonymem pro ničení životního prostředí. Například plastová taška, přestože její bavlněné nebo choulostivější papírové kolegyně rozhodně nejsou pro naši planetu vhodnější alternativou. Možná na první pohled.
Poslední studie ukazují, že látkové tašky by musely být použity znova asi 130×, aby svou ekologičností byly alternativou k igelitce na jedno použití. Pokud plastové jednorázovky použijeme 3krát, představte si, že bavlněnou tašku musíte k dosažení stejné uhlíkové stopy vyvenčit 393krát.

Nápojové plechovky
Naprostá většina nápojových plechovek je dnes vyrobena z hliníku. Už to nejsou ty těžké granáty z 30. let, ale i ony zůstávají symbolem pro přemíru odpadů. Technologie však pokročily a velká část obalů, které dnes používáme, je mnohem zelenější, než by se mohlo zdát.

Biohazard?
Bioplasty jsou možná takovým světlem na konci tunelu. Znamenají naději. Ale před bioplasty a jejich velkou úlohou, kterou kdo ví jestli vůbec budou moci někdy naplnit, tedy uzdravení plasty zamořené planety, je ještě dlouhá cesta, pokud mají být skutečně zeleným řešením.

Méně je více
I v oblasti obalů je vývoj nevyhnutelný a obalový svět zažívá mnoho vylepšení. Je to zejména proto, že zde platí pravidlo, že méně může být více. V současné době je trendem minimalismus, tedy pokud možno elegantní, naprosto funkční a přitom eco-friendly obal. K zamezení plýtvání může přispět i kreativní přístup, možnost nového využití obalu a celkově variabilita balení.
Napomoci snížit plýtvání potravinami by mohly také přístupné statistiky o množství vyhozených potravin ve vztahu k vhodným a méně vhodným obalům na jednotlivých úrovních. Lidé totiž mají často pocit, že jdou svému okolí příkladem a neplýtvají potravinami, ale nemají potřebné srovnání.

Kateřina Kolářová
Foto: archiv SYBA

Sledujte nás

Copyright © 2018 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.