Pivo pro svátky jara

Hlavní stránka » Aktuality » Pivo pro svátky jara

Pohanská oslava probuzení přírody, křesťanské svátky ukřižování a vzkříšení či prvky židovského pesachu poznamenaly podobu Velikonoc. Po zimě s nimi přichází očekávané jaro, po dlouhém půstu hodokvas. Není divu, že své místo v nich má pivo zvlášť pro tyto dny uvařené či po nich pojmenované.

Pivo pro velikonoční dny se odjakživa připravovalo už v zimních měsících, aby stačilo správně uzrát. Když vrcholilo nevázané masopustní veselí, pivovarská chasa se na Popeleční středu s oblibou věnovala pochovávání patrona pijáků Bakcha. Následujících čtyřicet postních dní už bylo přípravou na Velikonoce.

Vaří se od zimy

Od konce středověku se v zimě vyráběla piva kromě pšeničných také z ječných sladů spodním kvašením při nízkých teplotách. Nazývala se silná, červená nebo stará a patřila mezi ně zejména tzv. piva marcovní neboli březňáky, chmelené více než svrchně kvašená bílá piva pšeničná. V sudech zrála 6–8 týdnů. Ještě déle dokvašovaly tehdejší ležáky neboli piva hořká (12–14 týdnů). Spolu s nimi uvádí profesorka Gabriela Basařová (České pivo, Praha 2011) mezi tehdejšími silnějšími pivy ještě takzvané samce, kozly či exporty, z tmavých druhů pak granáty a salvátory. Všechny tyto původní pivní styly se spolu s jinými lahůdkami nepochybně dostávaly na slavnostní velikonoční stůl.
Pominout nelze ani vliv blízké ciziny. U našich západních sousedů se příbuzná spodně kvašená piva nazývala märzen (viz březňák), bock (viz kozel – byť původ názvu je ve zkomolenině jména města Einbeck), doppelbock neboli dvojitý kozel, kellerbier (sklepní pivo) a tmavé ležáky dunkel. V Rakousku se k nim řadil blízký příbuzný vídeňský ležák čili viennese.

Velikonoční piva z Čech a Moravy

Jak na tyto tradice dnes navazují české, moravské a slezské pivovary? Každý rok o něco pestřejší nabídkou svátečních piv, která buď vycházejí z jejich tradičního portfolia a nesou pouze sváteční etikety, nebo bývají připravena zvlášť pro tuto příležitost. Symboly Velikonoc, především tradiční zelená a červená barva, se stávají součástí obalu speciálních piv z malých i velkých pivovarů a někdy i jsou použity i k zabarvení samotného nápoje.
Největší tuzemský výrobce věnuje již několik let svou sváteční várku ležáku Pilsner Urquell s požehnáním plzeňského biskupa Vatikánu, kam jej plzeňští pivovarníci poprvé poslali už před 111 lety. Letos tam s plzeňským pivem putoval navíc i dárek od zdejších bednářů v podobě dubového soudku. Na vychutnání nefiltrované verze Pilsner Urquell z velikonoční várky zve letos pivovar do svých hospod v období Velikonoc také všechny milovníky nejklasičtějšího českého ležáku.
Klášterní pivovar v Želivi vloni připravil speciální polotmavé Postní pivo a navázal jím na tradici sahající až do 17. století. Šlo o ležák vídeňského typu (16 % EPM), určený pro čas střídmosti v jídle, který má právě v této době dodat tělu sílu a energii. Pro letošní rok klášterní sládek uvařil v podobném duchu výjimečné pivo nazvané Velikonoční. Jde opět o speciál se stupňovitostí 16 % EPM, nasládlých tónů s jemným chmelením a lehce pomerančovým akcentem.
Na Zelený čtvrtek ohlásil již pojedenácté své sváteční pivo ve shodném barevném odstínu pivovar Starobrno. Zdejší pivovarníci své Zelené pivo letos začali připravovat počátkem února a ležáku vařenému tradičně na dva rmuty dopřáli kromě moravských sladů a žateckého chmele také výluh z několika bylin, v poslední výrobní fázi dokonce s přídavkem speciálního likéru.
Západočeský pivovar Chodovar v Chodové Plané má ve svém portfoliu pro svátky jara speciál ze své tradiční série. Nazval jej Mr. Albi Velikonoční (5,1 % obj. alk.) a jde o světlé pivo vyladěné metodou suchého neboli studeného chmelení s přídavkem aromatického chmele.

Únětický pivovar, hlásící se k odkazu autora zdejších proslavených piv Vladimíra Černohorského, letos těsně před Velikonocemi 19. března přichází s Jarním Jantarem 11,5. „Jde o polotmavé pivo měděné barvy, ležák z pěti druhů sladu s nádechem karamelu, který jsme připravili ve spolupráci s legendárním sládkem Ivanem Chramosilem z pražského pivovaru U Fleků,“ říká o něm majitel únětického pivního domu Ing. Štěpán Tkadlec. Kromě blahodárných účinků a vysoké dávky vitaminu B obsažené v tomto pivu nabízejí únětičtí pivovarníci veřejnosti možnost se v uvedený den zúčastnit v pivovaru slavnostního narážení nového osvěžujícího piva, které zde bude podáváno vychlazené na 8 °C.
Slavkovský pivovar opětovně uvařil svůj úspěšný Jarní kvasnicový ležák. Jak prozradil zástupce pivovaru Zdeněk Vlček, jde o „běžný český ležák, tedy nikoliv o pivo zelené, červené ani modré, bez přídavku zázračných bylin. Přidali jsme do něho kmen živých kvasnic, jimiž jsme ho nakvasili v ten správný okamžik.“ Na slavkovské pivo se mohou těšit konzumenti okolo komína pivovaru i na dalších místech Moravy a Čech, kam se expeduje, a sice od poloviny velikonočního týdne.
Přerovský pivovar připravil pro své příznivce Zubr Jarní ležák, který bude v prodeji od 18. března v podobě sudového piva a jako lahvové pivo v multipacku. Sládková pivovaru Ing. Nataša Rousková ho charakterizovala slovy: „Zubr Jarní ležák s 12,5 % EPM a 5,2 % obj. alk. byl vyroben tradičním technologickým postupem – kvašením v otevřených kádích a dlouhým zráním v ležáckém sklepě při nízkých teplotách. Byl uvařen z několika odrůd českého chmele, zejména pak z aromatického tršického Žateckého poloraného červeňáku, a z kombinace klasického a speciálního sladu Karapils vyrobeného původním postupem v tradičních humnových sladovnách z osvědčených odrůd hanáckého ječmene. Dodává ležáku vyšší zakulacenou plnost a příjemnou zlatou barvu s jantarovo-medovými odstíny.“

O některých dalších zajímavých velikonočních pivních specialitách alespoň ve stručném výčtu: Klášterní pivovar Strahov nabídne týden před Velkým pátkem speciální nefiltrované světlé pivo Sv. Norbert velikonoční, „třináctku“ s 5,3 % alkoholu, vařenou na tři rmuty z jednoho druhu sladu a žateckého chmele. Svůj Velikonoční Krasličák zelený a červený opět uvádí Jihlavský pivovar Ježek. Jde o dva různé ležáky barvené přírodními výtažky, které šikovný výčepní umí v půllitru navrstvit hezky na sebe. Novinku chystá pro své příznivce také největší ostravský pivovar. Je jím čerstvé plné nefiltrované a nepasterované pivo s výraznou chmelovou chutí, nazvané Ostravar 11. Prodávat se bude těsně před Velikonocemi a na čepu bude pouze týden a výhradně v Moravskoslezském kraji. Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha přivítá jaro s předstihem svým novým Pšeničným bockem 16 %, který bude v prodeji v sudech i lahvích.

Pozdrav z Bamberku

Na západ od našich hranic mají postní a velikonoční piva silnou pozici a vzhledem k ohromnému počtu pivovarů se konzumentům nabízí více než pestrý výběr. Dávná německá tradice hledání velikonočních vajíček a sladkostí se někde dokonce změnila v pátrání po lahvích piva ukrytých na různých místech v přírodě. Kdo ale touží po zážitku z pravého bavorského postního piva a nemá v plánu před svátky cestovat do franckého Bamberku, může se rozhlédnout po českých a moravských pivotékách. Možná právě tam narazí na Aecht Schlenkerla Fastenbier, pivo ze směsi světlých a po starém způsobu v kouři sušených sladů, decentně chmelené starobylou odrůdou Spalt z Hallertau, které zraje dva měsíce ve sklepích vytesaných do pískovcových skal pod bamberským Svatoštěpánským vrchem.
V každém případě ve velikonočních ležácích či svrchně kvašených speciálech najde pivní labužník i běžný konzument nápoj velmi vhodný k párování se svátečními pokrmy a zároveň symbolické blahopřání pivovarníků, ať už jejich pivo přichází odkudkoliv.

Otakar Gembala

Sledujte nás

Copyright © 2018 WPremium event, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.