Značka Panzani uvádí na český trh bramborové gnocchi, které spojují autentickou italskou recepturu s moderní praktičností. Novinka nabízí nejen originální chuť a jemnou texturu, ale také flexibilitu v přípravě – gnocchi si nyní můžete vychutnat nejen klasicky uvařené ve vodě, ale i dozlatova orestované na pánvi.

Bramborové gnocchi, připravované z kvalitních brambor, mouky a špetky soli, patří v Itálii mezi tzv. primo piatto – tedy první chod, který vyniká svou lehkostí a schopností dokonale absorbovat chutě omáček. Ať už jde o klasické ragú, smetanové sýrové variace nebo svěží pesto, gnocchi představují univerzální základ pro širokou škálu receptů.

Kategorie gnocchi právě dospěla. Nové Panzani Gnocchi přinášejí kvalitu, na kterou jsou zákazníci zvyklí u těstovin této značky už téměř 30 let. Vynikají jemnou, nadýchanou strukturou a zároveň si při přípravě zachovávají pevnost a tvar. Stačí pár minut ve vroucí vodě, nebo je lze jednoduše orestovat na pánvi pro křupavější variantu – bez kompromisů v chuti i textuře.

„Ve světě jídla existují věci, které jsou tak dobré, že nepotřebují obecný název. Neřeknete ‚Mám chuť na semolinové trubičky‘. Řeknete prostě ‚Chci Panzani‘. A přesně toto se teď děje u gnocchi. Češi gnocchi znají, ale často je vnímají jako složitou nebo nevyzpytatelnou surovinu, která se občas lepí, někdy je příliš měkká a nikdo neví, co s ní. Panzani do tohoto chaosu vnáší italský řád, šarm a neodolatelnou chuť. Naším cílem je odbourat všechny předsudky o gnocchi a přinést řešení, které je jednoduché, spolehlivé a zároveň chutná autenticky italsky. Navíc ukazujeme, že Panzani gnocchi nemusí končit jen v hrnci – skvěle fungují i z pánve. Panzani gnocchi je definice nového standardu a prémiový zážitek s puncem kvality, “ říká Ivana Zajícová, marketingová manažerka značky Panzani.

Panzani zároveň inspiruje, jak si gnocchi připravit po italsku, ale stejně tak dává prostor novým netradičními způsobům, rafinovaným a zajímavým kombinacím. Klíčem je jednoduchost a správná technika – například využití vody z vaření pro vytvoření jemné krémové omáčky nebo doplnění kvalitním sýrem parmazánového typu.

Uvedením bramborových gnocchi značka Panzani rozšiřuje možnosti každodenního vaření a přináší produkt který spojuje rychlost, variabilitu a autentickou italskou chuť.

Panzani Gnocchi nejsou jen další položka v regálu, je to výrobek, který zcela jistě přitáhne zákazníky z uličky suchých těstovin do úseku s gnocchi. Zákazníci totiž ví, že Panzani se nikdy nelepí a nerozvaří. A právě teď se přenáší tato garance z Panzani těstovin i na bramborové gnocchi.

Doporučená maloobchodní cena Panzani Gnocchi s gramáží 500 g je 49,90 Kč. K dostání jsou již nyní v e-shopech Rohlik.cz a Kosik.cz, postupně se začínají prodávat i v maloobchodní síti většiny řetězců jako je Tesco, Globus nebo Billa.

Příprava Panzani Gnocchi:

Gnocchi se vloží do vroucí osolené vody a vaří se přibližně 2 minuty, dokud nevyplavou na hladinu. Poté se scedí a mohou se ihned podávat. Alternativně je lze připravit na pánvi – noky se na ní zlehka asi 2 minuty orestují, klidně i na troše másla nebo olivového oleje, poté se krátce (cca 1 minutu) přiklopí pokličkou, aby uvnitř krásně změkly.

Více na www.panzani.cz

Vítězem jubilejního 20. ročníku prestižní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se stal Filip Gibiš z hospody U Vandírků v Kyšicích u Kladna. O titul nejlepšího výčepního plzeňského ležáku letos bojovali soutěžící během dvoudenního finále, které se odehrálo 10. a 11. dubna v Plzni a Praze. Do něj se z regionálních kol a kvalifikací probojovala dvacítka nejlepších výčepních z Česka. Ocenění „Výčepní legenda“ za celoživotní přístup k řemeslu získal Pavel Pressburg z legendární pražské pivnice U Hrocha.

Finále soutěže se odehrálo ve dvou kolech. První finálový den hostil plzeňský pivovar, kde soutěžící poměřili své dovednosti v odborných disciplínách zaměřených na techniku čepování, péči o pivo i znalosti pivní kultury. Druhé kolo se uskutečnilo během festivalu Makro Czech Gastro Fest v pražském 02 Universu. Finalisté zde nastoupili k poslední bodované výzvě – výčepním soubojům před zraky 17 000 diváků. Finálová výzva prověřila nejen techniku, ale i psychickou odolnost soutěžících – výčepní souboje před tisíci diváky znamenaly tlak, se kterým se běžně v hospodách nesetkávají. „Všichni byli pod obrovským tlakem, takové publikum v žádné hospodě nemají. Přesto potvrdili, že dokážou podat špičkový výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách. Ukazuje to, že tuzemští výčepní jsou skutečně špičkoví,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, který zasedl v odborné porotě.

Nejlepším výčepním plzeňského ležáku se stal Filip Gibiš, který se do finále soutěže probojoval již podruhé. Porotu zaujal nejen svými dovednostmi, ale také jistotou, energií a schopností udělat z pivního servisu zážitek. V Kyšicích u Kladna, kde žije 611 obyvatel, provozuje malou hospodu U Vandírků, ve které se stará o celý provoz, od výčepu až po atmosféru v podniku. Právě důraz na spokojenost hostů, komunitu a dokonale ošetřené pivo považuje za základ své práce. Kromě putovní trofeje získává i marketingovou podporu od Plzeňského Prazdroje, finanční odměnu ve výši 1842 eur, symbolicky připomínající rok uvaření prvního plzeňského ležáku.

„Byl jsem hodně nervózní až do poslední chvíle. Nakonec jsem si ale řekl, že musím čepovat úplně stejně jako doma v hospodě – s radostí a respektem k pivu,” říká vítězný výčepní Filip Gibiš a dodává: „Výčepní řemeslo pro mě není jen o soutěžení, ale o tom dělat lidem radost
a neustále se v tom, co děláte, posouvat. O to víc si vážím toho, že jsem mohl zvítězit v letošním ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender.” Podle vítěze je jednou z největších hodnot soutěže silná komunita výčepních, která si předává zkušenosti a společně posouvá úroveň české pivní kultury. „Největší motivací jsou pro mě spokojení hosté. Když vidím, že si lidé pivo opravdu užívají, vím, že to dělám správně. To je pro mě celý smysl výčepního řemesla,“ uzavírá Filip Gibiš.

Do soutěže se letos přihlásil rekordní počet 674 tuzemských výčepních. Do finálové dvacítky se tak probojovali výčepní z celé České republiky, kteří předvedli nejen špičkové výkony, ale i silné osobní příběhy. Druhé místo obsadil Vladimír Čanda z Pivnice U Vousatýho pulitru v Českých Budějovicích, třetí příčku pak získal Pavel Vostárek z Restaurace Marjána v Mníšku pod Brdy.

Výčepní souboje jako živý zážitek

Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření kvalifikace o regionální výčepní souboje, které proběhly přímo v podnicích napříč Českem. Před publikem v Mladé Boleslavi, Olomouci, Českých Budějovicích a Plzni se soutěž proměnila v živé komunitní setkání plné energie. Soutěžící v časovém limitu čepovali dvě perfektní hladinky. Odborná porota hodnotila techniku čepování, vzhled piva i dodržení správných postupů. Výčepní souboje přinesly obrovskou energii, zapojení publika a skvělou atmosféru. Každý soutěžící měl své fanoušky a regionální kola se změnila v živé oslavy řemesla. Z každého regionálního kola postoupilo pět nejlepších výčepních do finálové třicítky.

Výčepní legenda

Pilsner Urquell každoročně oceňuje také osobnosti, které zasvětily výčepnímu řemeslu celý svůj profesní život. Titul „Výčepní legenda“ letos získal Pavel Pressburg z ikonické pražské pivnice U Hrocha. Během své kariéry působil i v dalších významných podnicích, jako jsou Malostranská Beseda, U Pinkasů nebo Staroměstská restaurace. Sám se stal vítězem soutěže Pilsner Urquell Master Bartender v roce 2014 a více než deset let se věnuje školení výčepních nejen v Česku, ale i v zahraničí.

Dvacet let podpory výčepního řemesla

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender se letos konala již po dvacáté. Plzeňský Prazdroj ji dlouhodobě pořádá s cílem podporovat a rozvíjet výčepní řemeslo, zvyšovat kvalitu čepovaného piva a kultivovat českou i slovenskou pivní kulturu. Za uplynulých 20 ročníků se soutěže zúčastnily tisíce výčepních, kteří dnes patří ke špičce ve svém oboru. „Pilsner Urquell Master Bartender už dvacet let ukazuje, že kvalitní pivo netvoří jen sládek v pivovaru, ale důležitá je i práce za výčepem. Výčepní jsou klíčovým článkem celého pivního zážitku a letošní ročník znovu potvrdil vysokou úroveň českého i slovenského výčepního řemesla,“ říká Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V pátek a sobotu 13. a 14. června proběhl v malebném prostředí Královské zahrady Pražského hradu již 13. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě. Tradiční akce pořádaná Českomoravským svazem minipivovarů nabídla návštěvníkům přes 100 druhů piv z více než 50 českých minipivovarů a také produkci tří belgických pivovarů, které byly letošním zahraničním hostem.

Festival přilákal tisíce návštěvníků nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Důležitost akce podtrhla účast významných zahraničních hostů, například Krishana Maudgala, předsedy svazu belgických pivovarů (Belgische Brouwers), který ocenil úroveň české pivní kultury i přístup českých pivovarníků k řemeslu. S velkým nadšením se festivalu zúčastnil také Kilian Kittl z Private Brauereien Bayern, který označil český festival za inspirativní a potvrdil, že v příštím roce budou zahraničním hostem právě bavorské pivovary.

Organizátoři si velmi váží podpory belgického velvyslance, zástupců velkých pivovarů i oborových svazů, zejména Českého svazu pivovarů a sladoven. Právě jeho výkonný ředitel Tomáš Slunečko připomněl významnou událost pro celé české pivovarství – zápis české pivní kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tento krok podtrhuje jedinečné postavení piva v české tradici a jeho nezastupitelnou roli v národní kultuře.

Festival se tak stává nejen slavností piva, ale také platformou pro setkávání napříč celým oborem – od malých řemeslných pivovarů až po zástupce velkých producentů. „Festival nás symbolicky spojuje u jednoho stolu. Je to příklad sdružování, sdílení, spolupráce a společenského života v pivovarnické komunitě,“ zhodnotil Jan Šuráň, ředitel Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.

Festival se dlouhodobě profiluje jako degustační akce, nikoli prostor pro konzumaci ve velkém. Degustační míra je skutečně malá – jedná se 0,7 dcl, což umožňuje návštěvníkům ochutnat více vzorků a poznat rozmanitost stylů a chutí, které minipivovary s péčí připravily.

„Festival opět potvrdil, že je jednou z nejvýznamnějších událostí české pivní scény. Jsme nadšení, že jsme mohli přivítat tak široké spektrum návštěvníků, od zkušených pivních znalců po začátečníky, kteří se chtěli dozvědět více o řemeslné výrobě piva. Zájem návštěvníků nás velmi těší a ukazuje, jak je česká pivní kultura stále živá a oblíbená,“ popsal Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Součástí festivalu byly i novinky v pivní kultuře, včetně stále populárnějších nízkoalkoholických piv.

Festival přilákal nejen české pivní fandy, ale i zahraniční návštěvníky například z Anglie, Německa, Francie, USA, Kanady či Austrálie, kteří ocenili pestrost, rozmanitost a kvalitu českých minipivovarů a vyzdvihli přátelskou atmosféru festivalu. „Byla to jedinečná příležitost poznat českou pivní kulturu zblízka. Piva mají výbornou kvalitu a jejich chuť je opravdu autentická,“ sdílel své dojmy jeden z návštěvníků z Velké Británie.

Festival byl rovněž místem setkání pivovarníků, kteří zde navazovali nová partnerství a vyměňovali si zkušenosti. „Takové akce jsou klíčové pro rozvoj minipivovarnictví v Česku. Umožňují nám prezentovat naše produkty a zároveň sledovat nové trendy v oboru,“ uvedl Lubor Gášek z Karlovského pivovaru Pod Pralesem.

„Jsme rádi, že jsme mohli představit naše piva ze Šumavy tak širokému publiku. Festival je pro nás významnou příležitostí, jak se setkat s milovníky piva a podělit se o naše řemeslo,“ doplnil Ivan Hojdar ze Šumavského pivovaru Vimperk.

Českomoravský svaz minipivovarů opět ukázal, že se minipivovarnictví v Česku rozvíjí a přináší nové trendy, které obohacují tradiční českou pivní scénu.

„Festival minipivovarů na Pražském hradě se stal důstojnou oslavou českého pivovarnického umění, které je nejen národním pokladem, významnou součástí naší kultury, ale také stále dynamicky se rozvíjejícím odvětvím a důležitou součástí společenského života v naší zemi,“ dodal závěrem Jan Šuráň.

14. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě se uskuteční 12. a 13. června 2026.